|
|
Konstrukční řešení modelu průtočné říční elektrárny
Novák, Pavel ; Grepl, Robert (oponent) ; Ondrůšek, Čestmír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem kompaktní malé vodní elektrárny, která by spojila vírovou turbínu s unikátním synchronním generátorem a nabídla tak spolehlivé a snadno instalovatelné soustrojí, které by rozšířilo možnosti výroby energie z obnovitelných zdrojů. Největší komplikací je zde použití úzkého lopatkového rotoru oběžného kola přímo jako nosiče permanentních magnetů.
|
|
|
Conventional energy sytems in numbers
Mičánek, Jiří ; Paar, Martin (oponent) ; Vyčítal, Václav (vedoucí práce)
This work evaluates the potential future energy mixes for the Czech Republic. It presents data related to each of the available energy resources, focusing on electricity generation. Greenhouse gas emissions and other relevant parameters are weighted and used to rank a variety of proposals using a Pugh Matrix to quantify the scenarios objectively. A survey is used to capture the opinions of the public and to verify if the data available through research aligns with their views. Criticism is provided for the methodologies used to rank the scenarios, and recommendations are given on which should be discarded, and how to improve a repeat analysis.
|
|
|
Russia and the EU: Oil and Gas as a Source of Power
Medvedeva, Diana ; Baštář Leichtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu ruských strategických narativů prizmatem dvou ruských energetických projektů-Nord Stream 2 a TurkStream. Předmětem analýzy jsou zprávy ze dvou ruských masmédií (První kanál a RIA Novosti). Pomocí této práce lze odpovědět, jaké strategické příběhy Rusko používalo v letech 2015 až 2021 a jak se Rusko vnitřně vnímá. Tato práce navíc může ukázat, jak Rusko vnímá svůj vztah s EU, jakožto s koncovým zákazníkem Nord Stream 2 a TurkStream.
|
|
|
Irán v ruské zahraniční politice za Putina:Je ruské chování vůči Iránu součástí širší zahraničně-politické strategie?
Typoltová, Johana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce postavení Íránu v ruské zahraniční politice mezi lety 2000 až 2011. Íránu bylo v posledních letech věnováno mnoho pozornosti kvůli jeho jadernému programu. Rusko je jedním ze států, které podpořily sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu. Zároveň však Rusko odmítlo podpořit jakékoliv další sankce a s Íránem udržovalo ekonomickou i strategickou spolupráci. Cílem práce je posoudit, zda se ruské chování vůči Íránu řídi podle ruských zahraničně-politických zájmů, jak jsou definované v oficiálních koncepcích zahraniční politiky, nebo pouze reaguje na chování Íránu či vývoj v mezinárodním společenství.
|
|
|
The role of Azerbaijan in the context of EU energy security
Aliyev, Abdul ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou energetické bezpečnosti v Evropské unii, a roli, kterou hraje Ázerbájdžán v oblasti poskytování a zajištění energetické nezávislosti a dlouhodobé stability v Evropské unii. Autor zkoumá aktuální otázky energetické politiky Evropské unie, a hlavní hrozby poškozující energetické nezávislosti Evropské unie. Země Kaspického moře, zejména Ázerbájdžán, jsou zkoumány jako hlavní alternativní dodavatele energetických zdrojů pro Evropskou unii, aby zvýšila svou energetickou bezpečnosti. Autor ospravedlňuje a předpovídá budoucí vývoj vztahů mezi Ázerbájdžánem a Evropskou unii v oblasti energetiky s přihlédnutím k současné politiky prováděné Evropskou unií v oblasti energetické bezpečnosti.
|
|
|
Irán v ruské zahraniční politice za Putina:Je ruské chování vůči Iránu součástí širší zahraničně-politické strategie?
Typoltová, Johana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce postavení Íránu v ruské zahraniční politice mezi lety 2000 až 2011. Íránu bylo v posledních letech věnováno mnoho pozornosti kvůli jeho jadernému programu. Rusko je jedním ze států, které podpořily sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu. Zároveň však Rusko odmítlo podpořit jakékoliv další sankce a s Íránem udržovalo ekonomickou i strategickou spolupráci. Cílem práce je posoudit, zda se ruské chování vůči Íránu řídi podle ruských zahraničně-politických zájmů, jak jsou definované v oficiálních koncepcích zahraniční politiky, nebo pouze reaguje na chování Íránu či vývoj v mezinárodním společenství.
|
|
|
Konstrukční řešení modelu průtočné říční elektrárny
Novák, Pavel ; Grepl, Robert (oponent) ; Ondrůšek, Čestmír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem kompaktní malé vodní elektrárny, která by spojila vírovou turbínu s unikátním synchronním generátorem a nabídla tak spolehlivé a snadno instalovatelné soustrojí, které by rozšířilo možnosti výroby energie z obnovitelných zdrojů. Největší komplikací je zde použití úzkého lopatkového rotoru oběžného kola přímo jako nosiče permanentních magnetů.
|
|
|
Energy security of the European Union with focus on the Slovak Republic
Kapsová, Milena ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je charakterizovat současnou situaci v oblasti energetické bezpečnosti v Evropské unii a analyzovat problémy energetické bezpečnosti na Slovensku. Práce je rozdělena do tří částí. První část se zaměřuje na prosazování a vývoj Společné energetické politiky EU za účelem zvýšení energetické bezpečnosti. V druhé části jsou analyzovány toky surovin a jejich transportní cesty v rámci EU. Dále druhá část práce obsahuje přehled o stavu zásob uhlí, zemního plynu a ropy v EU a vysvětluje, do jaké míry je Evropská unie závislá na jejich importu. Třetí část pojednává o energetické bezpečnosti na Slovensku. Mimo jiné objasňuje, jak probíhá zásobování Slovenské republiky zemním plynem a ropou a jaké projekty se realizují k diverzifikaci dodavatelů a transportních cest. Důležité aspekty energetické bezpečnosti jsou pak názorně zachyceny ve SWOT analýzách, které tvoří závěrečnou část druhé a třetí části práce.
|
|
|
Pozice Ukrajiny v euroasijském transportu ropy a zemního plynu
Ruban, Andriy ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent) ; Wahla, Arnošt (oponent) ; Terem, Peter (oponent)
Práce se soustředí na teoretické a empirické analýzy toků ropy a zemního plynu v Euroasii a mapuje tranzitní pozici Ukrajiny v regionálním řetězci dodávek ropy a plynu. Cílem disertační práce je pokusit se objektivně zhodnotit možnosti euroasijské energetické integrace v rámci rozšíření evropského energetického trhu na východ a předpovědět úlohu Ukrajiny v nové geopolitické energetické alianci vedené EU. Tato disertační práce staví na ekonomických, geografických, historických a politických premisách integrace trhů stejně jako na systémovém přístupu vývoje energetických aliancí. Tvrdí, že (i) energetická integrace narozdíl od tradičního ekonomického směru může být vysvětlena systémovým přístupem a geopolitickým směrem energetického expanzionismu; (ii) infrastrukturní ropné a plynové projekty EU znamenají hlubší intergaci členských zemí EU se zainteresovanými nečlenskými zeměmi (iii) status Ukrajiny jakožto tranzitora ropy a plynu v euroasijském regionu znamená rostoucí angažovanost v energetických iniciativách EU dle evropských pravidel. Práce je rozčleněna do tří kapitol. První je predominantně teoretická a snaží se stručně shrnout současné teoretické přístupy energetické integrace a trendy energetických trhů v Euroasii. Druhá kapitola představuje stav ropných a plynových přepravních kapacit a status Ukrajiny v řešení disparit dodávek energetických zdrojů v Euroasii. Třetí kapitola popisuje status ukrajinské ropné a plynové infrastruktury a dotýká se témat reformování národních ropných a plynových přepravních potrubí. Zajištění přístupu k energetickým dodávkám bylo hnacím motorem globálního rozvoje už od industriální revoluce. Zvyšující se poptávka po ropě a plynu ovládla energetickou a ekonomickou bezpečnost světových center. V Euroasii soutěží Evropa s Asií o fosilní paliva pocházející z Ruska, Středního Východu a Střední Asie. Až nedávno se euroasijský energetický bezpečnostní problém začal řešit výstavbou nových tras dodávek. Tyto infrasktrukturní projekty jsou iniciovány spotřebiteli ropy a plynu stejně jako dodavateli a přepravci, kteří mezi sebou soutěží o kontrolu nad infrastrukturou. Toto soutěžení destabilizuje euroasijské vztahy, vede k energetickým "válkám", politickým konfliktům a zvyšuje rizika přerušení dodávek. Aby byla zajištěna stabilita energetických dodávek, měli by se producenti, přepravci I spotřebitelé ropy a plynu integrovat, úzce spolupracovat a společně investovat do zlepšení existujících tras dodávek a efektivity spotřeby paliv, jejich produkce a přepravy. Ropa a plyn by měly být obchodovány za technologie a kapital zajišťující kontrolu nad infrastrukturou společných zájmů. Vývoj dalších bilaterálních a multilaterálních nástrojů společných zájmů by take pomohl řešit kontradikce mezi zúčastněnými stranami, které souvisejí s energetikou. Klíčová role v rozvoji energetické integrace v Euroasii patří EU jako nejstaršímu a nejrozvinutějšímu integračnímu uskupení v této části světa. Evropská unie realizuje projekty TEN-e a nedávno začala prosazovat i společnou energetickou politiku k upevnění vnější spolupráce s dodavateli a tranzitory ropy a plynu, a to včetně Ukrajiny. Od 70. let je Ukrajina důležitým tranzitorem ropy a plynu z Ruska a Střední Asie do Evropy. Ukrajinská potrubí přepravují 10 % ropných a 50 % plynových importů do Evropy. Aby EU vyvážila ruskou energetickou politiku vůči Ukrajině, podporuje její aktivity v rámci energetických aliancí jako jsou INOGATE nebo GUAM. Nedávné přijetí Ukrajiny do Jihovýchodního evropského energetického společenství by mělo zlepšit stabilitu dodávek ropy a plynu do Evropy a umožnit zreformování národních přepravních kapacit.
|
|
|
Energy policy of the EU - Nuclear power in Europe
Kovácsik, Miroslav ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Události posledních let v oblasti energetiky připomněli Evropě, že je do velké míry závislá na dovoze primárních energetických surovin.Dlouhodobě je jasné, že vysoká závislost na dovoze surovin z narůstající spotřebou obyvatelstva nebude možné zabezpečit Evropě lehko dostupnou energii za přijatelné ceny, kterou tak nutně potřebuje. Integrační proces v Evropě trvá už víc než padesát let, no energetika je i po přijetí Lisabonské smlouvy oblastí, kde mají hlavní slovo národní parlamenty. I když se možnosti a hlavně politiky jednotlivých zemí značně liší, dlouhodobě je užší spolupráce nevyhnutná. Práce se zaměří na společnou energetickou politiku v EU a vývoj, kterým přešla od začátku integračního procesu v padesátých letech minulého století. Představím hlavní události, které ji formovali, jako i hlavní zdroje výroby energie v EU. Vysvětlím pojem energetické bezpečnosti a nakonec se budu hlouběji věnovat jaderné energii, která je v dnešní době sice velice efektivní alternativou, no po událostech ve Fukušimě také kontroverzní alternativou energetické nezávislosti.
|
host ::
RSS.